S Lenkou Zlámalovou o stavu českých médií. Jaká je dnes práce novináře? Jak jsou na tom velké mediální domy? A proč dnešní doba nahrává autorům? O (ne)tématech v médiích i v politice Proč se uchylují ke kulturním válkám? A jaká témata jsou skutečně nejčtenější?
Již několik volebních období hovoří představitelé všech parlamentních stran o nutnosti přijetí důchodové reformy. Vláda Petra Fialy je první, které se podařilo přijít s uceleným balíkem opatření a reforem v důchodovém systému, jež by měly zajistit, že se důchodů dočkají i mladší generace. Hnutí ANO tuto reformu kritizuje a tvrdí, že má vlastní a “lepší” návrh. Odmítá jej však ukázat.
Americké prezidentské primárky jsou už prakticky u konce. V posledních státech se sice budou konat ještě v červnu, ale karty už jsou reálně rozdány. Ameriku znovu čeká souboj „starců“ Bidena a Trumpa. I kvůli jejich vysokému věku bychom se měli soustředit na výběr viceprezidenta, který je v případě úmrtí nebo rezignace ve funkci vystřídá.
Kdo z českých čtenářů by neznal Orwellův antiutopický román 1984, ikonické literární dílo varující před totalitním režimem. Když vyšel roku 1949 v Londýně poprvé, jeho autor nepochybně netušil, že napsal dílo tak zásadní a významné. A už vůbec nemohl předpovídat, že se jeho varovná vize naplní tak dokonale, jako to vidíme v dnešním Putinově Rusku. Ale co všechno Orwellův román s dnešním Putinovým Ruskem vlastně spojuje?
Pravděpodobně nejvýraznější knihou napsanou v loňském roce některým z předních světových konzervativních intelektuálů je Konzervatismus: Znovuobjevení (orig. Conservatism: A Rediscovery) Yorama Hazonyho. Konzervatismus je po Chvále nacionalismu (orig. The Virtue of Nationalism) Hazonyho druhou česky vydanou knihou.
Historie je občas plná absurdit. Ten, o kom se nemluví, časem přestává existovat. Propracovaný model zapomínání, jeden z nejdokonalejších produktů sovětského systému, vytěsnil na dlouhá léta mnohá jména z našeho povědomí, či alespoň potlačil jejich význam, upřel jim mnohá prvenství. Tak se stalo, že synonymem pro dystopickou literaturu vytvářející obraz státu vzdálené budoucnosti, v němž je myšlení obyvatel řízeno totalitním vládcem, se stal George Orwell. To je fakt daný nepochybně skutečností, že Orwellův román 1984 patřil svého času k povinné intelektuální výbavě každého průměrně vzdorujícího občana naší země. Tím, kdo toto téma otevřel jako první, však nebyl Orwell, ale Jevgenij Zamjatin (1884–1937), jedna z nejzajímavějších osobností ruské literatury 20. století. Využijme nadcházející 140 výročí Zamjatinova narození k tomu, abychom si jeho zásadní dílo, román My (1920) – jehož myšlenkové poselství je v kontextu dění v Putinově Rusku znovu aktuální – oživili.
Sledujte a poslouchejte nový díl podcastu s LeBronem Jamesem českého školství Jirkou Nantlem a jednou z nejzkušenějších političek v oblasti vzdělávání Renatou Zajíčkovou. Témata tohoto dílu? Stávka, financování, ale i chuť do reforem.
V klubu Šelepka jsme dne 23. 11. zorganizovali debatu s názvem Izrael ve válce. Kdo stojí na správné straně? Pozvání k diskuzi přijali Jiří Schneider, bývalý diplomat a velvyslanec v Izraeli, a Marek Čejka, expert na blízkovýchodní dění a autor knihy Izrael a Palestina.
Superspeciál s ministrem dopravy Martinem Kupkou! Témata? Strategické investice, Euro 7 nebo omluvenka z družiny.
Ať chceme, nebo nechceme, Praha je plná občanů ruské národnosti, kteří opustili vlast, jelikož nesouhlasí s Putinovým režimem. To je důvod, proč do naší metropole čím dál častěji přijíždějí reprezentanti ruské opoziční kultury, aby ruskému publiku představili svá nová díla.
Dám si koblihu a pustím si nekonečný seriál, nebo si raději dám salát a půjdu si zacvičit? Podobně jako v životě i v politice můžeme dělat krátkodobě příjemná a líbivá rozhodnutí, která nám ale z dlouhodobého hlediska ubližují.
Ve středu 15. listopadu česká vláda zmrazila ruský státní majetek. Na český sankční seznam totiž zařadila agenturu Goszagransobstvennost, která spravuje ruské státní majetky nejen u nás, ale i v dalších asi sedmdesáti zemích světa. Ruský stát tak už v České republice nesmí nakládat s nemovitostmi a nemůže využívat ani zisky z jejich pronájmů.
Stávku učitelů? Dokážu pochopit. Stávku lékařů? Taky. Stávku zaměstnanců Škoda Auto ale pochopit nedokážu. Demonstrovat proti vládě při průměrném platu 65 tisíc mi přijde absurdní. Osobně bych samozřejmě také chtěl vyšší plat (mzdu), neplatit daně, pracovat tři hodiny denně a do toho mít vyrovnaný státní rozpočet. V ideálním světě by to šlo. V ideálním svět ale nežijeme a nežije se v něm vůbec nikde.
Ochrání EU děti před YouTube a TikTokem? Jaká je mírnější norma Euro 7? V čem je koalice SPOLU lepší než Andrej Babiš? Jaká má být humanitární pomoc pro Gazu? A blíží se renesance jaderné energetiky? Odpovědi uslyšíte v jedenácté epizodě našeho podcastu.
V předvečer Dne boje za svobodu a demokracii jsme se rozhodli připomenout si společnou debatou pro mladé lidi události Sametové revoluce. Pozvání k diskuzi přijali europoslankyně Veronika Vrecionová, europoslanec Alexandr Vondra, poslanec Marek Benda a poslanec Pavel Žáček.
Čtvrtý díl podcastu s poslancem Jirkou Havránkem, naším analytikem Michalem Chládkem a marketérem Jáchymem Vrecionemi! Bavíme se o Africe, rozpočtu, gigafactory a hromadě dalšího!
Dnes si připomínáme již 34. výročí 17. listopadu 1989, který odstartoval Sametovou revoluci a pád komunistického režimu.
Není žádným tajemstvím, že vojáci nasazovaní do „speciální operace“ na Ukrajině musí často bojovat více silou vůle než vojenskou technikou. Bez ohledu na to předchází jejich nasazení do boje výcvik.